V průměrné české rodině se za pojištění platí 12–20 tisíc korun ročně. Drtivá většina této částky jde na smlouvy, které pokrývají buď nic reálného, nebo něco, co by v případě potřeby pojišťovna stejně nevyplatila.
Pojišťovací byznys je postavený na jednoduché logice: většina lidí má pocit, že pojištění je „na horší časy“ a raději platí víc, než hrozí reálnou ztrátou. Pojišťovny to vědí, a proto prodávají produkty, které mají jeden společný rys — nízkou pravděpodobnost, že se někdy vyplatí, a zároveň vysokou měsíční platbu.
Tenhle text není proti pojištění. Některá pojištění jsou absolutně nezbytná. Je proti tomu, abyste platili několik tisíc ročně za to, co vám v kritický moment řekne: „promiňte, výluka č. 12 písmene b“.
Princip: co vlastně pojišťuji
Jediný smysluplný důvod pojistit se je ochrana proti katastrofě, která by rodinu finančně zničila. Ne proti drobné ztrátě (to si můžete zaplatit z rezervy), ne proti pohodlí (na to máte vlastní peníze), ale proti události, která by vás nebo rodinu položila.
Z toho plyne seznam, který skoro každý dospělý člověk potřebuje:
- Povinné ručení (pokud řídíte auto) — ze zákona.
- Pojištění nemovitosti (pokud vlastníte byt nebo dům) — požár, krupobití, povodeň. Zničení bytu je katastrofa, proti které se jinak neochráníte.
- Pojištění odpovědnosti (jednotlivce, tzv. „na blbost“) — kryje vás, když neúmyslně poškodíte někomu majetek nebo zdraví. Cena 300–800 Kč/rok, kryje až 10 milionů. Absolutní must.
- Zdravotní pojištění — v ČR automaticky, placené státem nebo z mzdy.
- Životní pojištění (pokud máte závislé osoby — partner/ka bez příjmu, malé děti) — musí pokrýt aspoň pětinásobek vašeho ročního příjmu na dobu, než děti vyrostou.
To je všechno. Každé další pojištění — a tady začíná zajímavá část — je třeba posuzovat kriticky.
Na čem se nejčastěji přeplácí
1. Investiční životní pojištění (IŽP)
Produkt kombinující pojištění a investice. Zní rozumně, v praxi je to strukturálně nevýhodné — administrativní poplatky žerou 40–70 % výnosu v prvních letech, investiční složka podvýkonává obyčejný ETF fond, pojistná složka je méně výhodná než samostatné rizikové pojištění.
Analýza ČNB z 2023 ukázala, že víc než 60 % IŽP smluv skončí se ztrátou proti vkladům. Doporučení: oddělte pojištění a investice. Samostatné rizikové životní pojištění (1500–3000 Kč/rok) + samostatné investování do ETF indexového fondu přes účet v online brokerovi (Degiro, XTB, Patria) vám vydělá 3–5× víc za stejnou částku.
Pojištění je ochrana proti katastrofě, ne proti pohodlí. Pokud vás drobná ztráta nepoloží, nepojišťujte ji.
2. Pojištění mobilního telefonu
Dnes dostupné za 200–400 Kč/měsíc. Za tři roky 7–14 tisíc korun. Nový mobil stojí 12–25 tisíc. Pokud si ho poctivě chráníte pouzdrem a ochranným sklem, pravděpodobnost totální ztráty za tři roky je pod 10 %.
Matematika: spoříte 400 Kč/měsíc na vlastní rezervu. Po roce máte 4800. Po dvou 9600. Když se mobil rozbije, doplníte z rezervy. Když ne, máte peníze. Pojišťovna vám to vrátí jen s výlukami (většinou se nevrací za vodu, pád, mechanickou závadu) a spoluúčastí 10–30 % z ceny.
3. Pojištění elektrospotřebičů v obchodě
„Nechcete si připojistit za 799 korun?“ ptá se prodavač. Odpověď: ne. Statisticky nevýhodné, výluky mají většinou všechno, co se běžně pokazí. Standardní záruka 24 měsíců (zákon) a obvykle i prodloužená za 3 roky od dobré značky (Samsung, LG, Bosch) pokryje reálně všechno.
4. Pojištění léčebných výloh na hory (vícedenní)
Tohle je pozice s nuancí. Pro jednorázový výjezd do Rakouska na lyže: ANO, pojistěte se — 30 Kč/den, vrtulník z Alp by jinak byl 200 000 Kč. Pro 40 týdnů v roce v Krkonoších: ne, standardní zdravotní pojištění plus občasná rezerva na drobnosti stačí.
Pravidlo: cestovní pojištění ano pro zahraničí, zvláště horské oblasti. Domácí ne.
5. Pojištění domácnosti, které dubluje pojištění nemovitosti
Když máte pojištění bytu, obvykle máte dvě smlouvy: pojištění nemovitosti (zdi, střecha, okna) a pojištění domácnosti (nábytek, elektronika). Mnoho lidí si platí dvě plná a drahá pojištění domácnosti — od stejné pojišťovny dvakrát, nebo jedno s vysokou pojistnou částkou (500 000), která žádá prokazování jednotlivých věcí.
Realita: kolik věcí v bytě opravdu máte? Projděte byt, spočítejte hodnotu — většinou to vychází 100–200 tisíc korun, ne půl milionu. Pojistná částka musí odpovídat. Přeplacená pojistná částka neznamená vyšší výplatu (pojišťovna platí jen reálnou škodu), znamená jen vyšší měsíční pojistné.
Jak smlouvy revidovat
Jednou za rok, v lednu, strávte čtyři hodiny se všemi pojistnými smlouvami. Pro každou si odpovězte:
- Co přesně tato smlouva kryje?
- Co je vyloučeno? (Výluky — typicky úmysl, hrubá nedbalost, některé přírodní katastrofy)
- Kolik by mě stálo tu ztrátu zaplatit z vlastní kapsy, kdyby se stala?
- Jaká je pravděpodobnost té události za rok?
- Kolik za smlouvu platím ročně?
Rozhodnutí: pokud je (pravděpodobnost ztráty × průměrná velikost ztráty) menší než dvojnásobek ročního pojistného, pojišťujete tam, kde se to nevyplatí. Vypovězte smlouvu, peníze dejte do rezervy.
Toto jednoduché cvičení ušetří průměrné české rodině 8–15 tisíc ročně. Je to stejná logika, jakou používáme u rekonstrukce a u osobního zálohování: investovat tam, kde se to měřitelně vrací, a odmítnout sweet-talk pojišťovacího nebo jiného prodejce.
