Jednou to přijde. Disk se rozletí uprostřed vaší nejdůležitější pracovní noci, nebo vám někdo ukradne notebook ze šatny v plaveckém bazéně. Jediný rozdíl mezi drama a banálním incidentem je systém záloh, který jste si nastavili měsíce předtím.
Dlouho se traduje IT folklór: „cloud mám, jsem v bezpečí“. Ten folklór má přibližně polovinu pravdy. Cloud je jedno místo uložení — nijak vás nezabezpečuje proti ztrátě, smazání, šifrování ransomwarem, ani proti tomu, že Google jednoho rána vypne účet pro porušení nejasné podmínky. Slyšeli jsme tohle poslední dva roky slyšet opakovaně.
Funkční osobní zálohování má systém, který profesionálové nazývají 3-2-1. Je to přehledné, cenově dostupné a dá se postavit za jeden víkend. Pojďme si ho rozebrat.
Co je pravidlo 3-2-1
Tři kopie, dvě různá média, jedna mimo váš domov. V překladu:
- 3 kopie — originál na počítači, záloha číslo 1, záloha číslo 2.
- 2 různá média — ne všechno jen na SSD, ne všechno jen na cloudu. Alespoň dva různé typy úložiště.
- 1 mimo domov — aby krádež, požár nebo povodeň neznamenaly ztrátu všeho najednou. Cloud to obvykle zajišťuje, ale ne nutně — viz dál.
Konkrétně pro běžnou domácnost: notebook (originál) + externí disk v šuplíku (kopie 1) + šifrovaný cloud (kopie 2, off-site). Trivia: samotný iCloud nebo Dropbox není záloha — je to synchronizace. Když na notebooku smažete soubor, iCloud ho smaže taky. Skutečná záloha je verze, která se mění samostatně, ne v lockstep.
Co zálohovat a co neřešit
Prvním krokem bývá osobní audit. Co se vám nedá obnovit? Co by vás opravdu bolelo ztratit?
- Zálohovat bezpodmínečně: fotografie a videa z posledních deseti let, pracovní soubory (smlouvy, fakturace, diplomové práce, projekty), e-mailové archivy, hesla (v password manageru se zálohou exportovaného trezoru), skenovaná dokumentace (občanka, řidičák, dohody, pojištění).
- Zálohovat měsíčně: stahování hudby, vlastní písničky z Ableton/GarageBand, software licence klíče, Bookmarky prohlížeče, vlastní skripty.
- Nezálohovat: stažené filmy (můžete stáhnout znovu), hry Steam (také), aplikační cache, operační systém (stačí zazálohovat data — systém přeinstalujete).
Pravidlo, jak to ohraničit: kdyby vás přepadli v metru s laptopem a notebook by byl najednou pryč, co byste potřebovali zítra ráno mít? To je seznam, co patří do zálohy.
Samotný iCloud není záloha — je to synchronizace. Když na notebooku smažete soubor, iCloud ho smaže taky.
Dvě média, konkrétně
Pro první kopii doporučuju externí SSD disk 2 TB (2026 cena okolo 2800 Kč). K němu software, který dělá inkrementální zálohu — ne prostě kopii souborů, ale snapshot, ze kterého lze vrátit stav před týdnem.
- macOS: Time Machine. Připojte SSD, jednou nastavte, a pak už neřešíte — macOS zálohuje každou hodinu, v případě potřeby vrátíte soubor ze snapshotu před třemi dny.
- Windows: File History (vestavěno) + Macrium Reflect Free (pro celý disk). Obé zdarma.
- Linux: BorgBackup nebo Restic. Volitelná terminálová strategie, ale po nastavení nejspolehlivější.
Zálohuje se automaticky, když je disk připojen. Disk mějte na pravidelném místě — u pracovního stolu v stolní poličce, aby bylo snadné ho občas připojit. Odpojený disk, který leží někde „v bedně“, je skoro stejně dobrý jako žádný.
Off-site: cloud, ale jiný než synchronizační
Třetí kopie musí být fyzicky jinde, než kde bydlíte. Ideálně ne v cloudu, který už používáte na synchronizaci — ale v jiném, jehož účel je výhradně „zmrazit stav a nechat ho tam“.
Tři osvědčené možnosti:
- Backblaze Personal — 7 USD/měsíc za neomezenou zálohu jednoho počítače. Běží na pozadí, zálohuje všechno kromě systému.
- Arq Premium — českému uživateli bližší; jednorázová licence 50 USD, zálohujete do vlastního cloudu (AWS S3, Backblaze B2, Wasabi). Prémie je v plné kontrole.
- Proton Drive nebo pCloud — evropské alternativy, end-to-end šifrování. Ne tak levné jako Backblaze, ale data zůstávají v EU.
Klíčové je šifrování na klientovi — tedy aby data byla zašifrována dřív, než opustí váš počítač. Pokud to poskytovatel nenabízí, předpokládejte, že data čte. Pro citlivé pracovní soubory není ani tak problém teoretická krádež, jako fakt, že bez klientského šifrování nemáte právo dávat zaměstnavatelská data do cloudu jen tak.
Co vyzkoušet, než uvěříte
Teoretická záloha, kterou jste nikdy neobnovili, je teoretická záloha. Po nastavení systému si udělejte test: smažte z notebooku jeden nedůležitý soubor, počkejte den, a pokuste se ho obnovit ze zálohy 1 a ze zálohy 2. Když to obě zvládnete, máte systém, který vás podrží.
Tohle cvičení ušetřilo mnoha lidem několik set tisíc korun nebo roky práce. Je zdarma. Opakujte každých šest měsíců — zálohovací skripty se občas rozbijí tiše. Podobný přístup k systému, jaký nazýváme „rozhodnout teď, abyste později nemuseli“, se hodí i u pojištění a u organizace pracovního dne.
