Dvě dekády jsme na krajská města koukali dvojím pohledem: jako na klidná místa pro odchod do důchodu, nebo na dostupnější verzi Prahy pro mladé rodiny. Poslední rok ale data ukazují jiný obrázek. V Hradci Králové přeskočily průměrné ceny bytů hranici 95 tisíc za metr, v Liberci 88 tisíc, v Českých Budějovicích přes 82 tisíc. A nejedná se o jednorázový výkyv.
Realitní analytici z Trigema Research a Deloitte se shodují, že v pozadí stojí tři souběžné faktory: návrat vzdálené práce, úbytek nabídky novostaveb a přesun poptávky z přetížené Prahy a Brna. „Klient, který ještě v roce 2022 uvažoval o pražském bytu za osm milionů, si dnes radši koupí dům za stejné peníze v Hradci,“ popisuje makléřka Daniela Šulcová.
Koho se to skutečně týká
Nejvíc tlačí na ceny věková skupina 32–42 let — rodiny s dětmi, které hledají dostupnější variantu Prahy s rozumnou občanskou vybaveností. Paradox je, že tím, jak do daných měst přicházejí, zvyšují ceny právě těm, kteří tam celý život žili. V Liberci už druhým rokem rostou pronájmy rychleji než v Praze.
Data České bankovní asociace ukazují, že v krajských městech dorostla průměrná hypotéční splátka k 30 tisícům měsíčně — úroveň, která ještě v roce 2021 platila jen pro Prahu. Kupní síla místních ale tak rychle nerostla. Nabídka se proto začíná polarizovat: vedle drahých novostaveb přibývá starších bytů, které jejich majitelé rozhodli prodat, protože „už to za to stojí“.
Co se z toho dá číst dlouhodobě
Vývoj jasně naznačuje, že český realitní trh už nelze sledovat optikou „Praha versus zbytek“. Pojem „regionální město“ přestává být synonymum levného bydlení. Z hlediska kupujícího to znamená dvě věci: rychle klesá časové okno pro rozhodnutí, a finanční rezerva na kupní cenu je nutně třeba větší, než by podle starších dat kalkulovala banka.
Z pohledu těch, kdo už v daných městech bydlí, zase přichází otázka, jak město udrží svou identitu, když část jeho starousedlíků tlačí vysoké nájmy do levnějších obcí v okolí. Zkušenost zahraničních měst ukazuje, že bez cílené územní politiky obvykle vítězí peníze a dlouhodobě ztrácí sociální struktura. České radnice se s tímto dilematem teprve učí pracovat.
Hradec, Liberec i Budějovice tak dnes nabízejí jeden zajímavý případ: jsou dost atraktivní, aby přitahovaly investice, a dost malé, aby na to reagovaly dřív než metropole. Jak to dopadne, bude vidět přibližně za dva roky — až se ukáže, kde se zastavila cena a kde skončila trpělivost místních.
