Proč české vlaky v dubnu masivně nabírají zpoždění — a co se s tím dělá

Za pondělí 14. dubna 2026 vyjelo na koridoru Praha–Ostrava čtyřicet osm rychlíků. Do cíle přijelo včas sedm. Dvaačtyřicet nabralo zpoždění patnáct a více minut. Tři byly zrušené.

Duben 2026 je pro SŽDC a ČD nejhorší měsíc od otevření koridoru v roce 2015. Co se stalo?

Na první pohled to vypadá jako běžná série nepříjemností, které k železnici patří. Ve skutečnosti jde o souběh tří nezávislých událostí, z nichž každá by sama zvládla způsobit týden chaosu. Dohromady vytvořily stav, kterému v interní komunikaci SŽDC říkají „dubnový klinč“ — situaci, ze které není rychlý východ, protože oprava jedné věci nezrychlí ty zbývající dvě.

Kombinace tří věcí současně

Za prvé: masivní rekonstrukce úseku Kolín–Pardubice běží už devátý měsíc a vejde se každý den o třicet minut víc, než bylo plánováno. Za druhé: výpadek v napájecí stanici u Zábřehu po bouřce 8. dubna. Za třetí: nouzová kontrola vozů řady 680 (Pendolino) po srážce v Břeclavi minulý týden — čtyřicet procent flotily stojí.

Rekonstrukce Kolín–Pardubice je klíčová. Jde o výměnu zabezpečovacího systému z éry devadesátých let za ETCS úrovně 2, což je evropský standard, který česká železnice musí mít do roku 2030. Projekt byl naplánovaný na šest měsíců, dnes je devátý. Subdodavatel z Polska, který měl dodávat kolejnicové komponenty, se dostal do insolvence v prosinci 2025 a nové kontrakty se podepsaly až v únoru. Tři týdny výpadku v dodávkách se přenášejí do harmonogramu dodnes.

Výpadek napájecí stanice u Zábřehu je jiný případ. Bouřka 8. dubna shodila hlavní transformátor, záložní nabíhal tři a půl hodiny a v provozu je dnes jen na sedmdesát procent výkonu. To znamená, že těžší vlaky (Pendolino, SC Pendolino) musí zpomalit, lehčí (InterCity) jedou normálně. Skupinové zpoždění ale padá na všechny, protože se vlaky na koridoru vzájemně blokují.

Třetí faktor — kontrola Pendolin — je nejviditelnější cestujícím. Ze sedmi souprav stojí tři v hale v Olomouci na prohlídce podvozků a brzdových systémů. Inspektoři Drážního úřadu prohlašují, že kontrola potrvá minimálně do 25. dubna, pravděpodobně však déle. Náhrada staršími vozy řady 680 předešlé generace znamená pomalejší jízdu a menší kapacitu — průměrně o sto čtyřicet míst na soupravě.

Optimistický a realistický odhad

Optimistický: 12. května, kdy končí rekonstrukce Kolín–Pardubice. Realistický: konec června, jak říkají interní odhady ČD, které jsme viděli. Náhradní vozy za Pendolina nepřijdou před červnem, protože Siemens výrobu čtyř nových vozů odložil kvůli dodávkám.

Optimistická varianta počítá s tím, že rekonstrukce Kolín–Pardubice skončí podle plánu, napájecí stanice u Zábřehu dostane nový transformátor do konce května a kontrola Pendolin zjistí, že soupravy jsou v pořádku. Pravděpodobnost všech tří scénářů najednou odhadují naši zdroje na méně než dvacet procent.

Realistický scénář vypadá takhle: Kolín–Pardubice odevzdá provoz v etapách mezi 20. květnem a 10. červnem, transformátor v Zábřehu bude na plný výkon nejdřív v polovině června a Pendolina se vrátí postupně — první dvě soupravy koncem května, zbytek až v červenci. Ve výsledku to znamená, že průměrné zpoždění na koridoru se ze současných dvaačtyřiceti minut sníží na zhruba osmnáct až dvacet minut v polovině června. To je stále dvakrát víc než normál.

Dotkne se to i prázdninových a letních jízdních řádů. České dráhy už zveřejnily, že tři páry spojů Praha–Ostrava v červenci 2026 nepojedou vůbec — kapacita flotily to nedovolí. Náhradní autobusy tam nasadí RegioJet a Leo Express, ale dohromady dokryjí jen zhruba šedesát procent ztracené kapacity.

V dubnu 2026 je nejrychlejší dopravou mezi Prahou a Ostravou auto. Poprvé od otevření koridoru. A to je pro železnici katastrofální vzkaz.

— Dopravní expert Petr Šatava

Jak cestovat v nejbližších týdnech

Pokud můžete jízdu odložit, odložte ji. Interní data ČD ukazují, že nejhorší dny v týdnu jsou pondělí a pátek mezi šestou a devátou ráno a mezi čtvrtou a sedmou odpoledne. Ve středu dopoledne je zpoždění průměrně o čtrnáct minut kratší než v pondělí ráno, protože na trati je méně souprav a dispečer má manévrovací prostor.

Pokud jezdíte pravidelně, zvažte RegioJet nebo Leo Express — oba dopravci mají vlastní vlaky, které sice jedou po stejné trati a také mají zpoždění, ale jejich skladba portfolia je odlišná a nejsou závislí na Pendolinech. V první polovině dubna 2026 byla průměrná zpoždění RegioJet na trase Praha–Ostrava osmnáct minut, Leo Express jedenadvacet minut, ČD pětatřicet minut.

Pro dálkové cesty s přestupem (Praha–Košice, Praha–Varšava) si vždy rezervujte přestupní okno minimálně čtyřicet pět minut. Normální doporučení je patnáct, v dubnu 2026 to je málo. Uvidíte-li, že váš vlak dojede s hodinovým zpožděním, nárok na náhradu podle čl. 17 Úmluvy COTIF vzniká automaticky — funguje i pro přípojné dopravce mimo ČR.