„Osm hodin“ se stalo číslem, kterého se lidé drží jako svatosti. Pravda je, že někdo v osmi hodinách zmlátí rekord a někdo, kdo spí šest, je v pořádku. Zeptali jsme se sedmi českých somnologů, čím se podle nich dá individuální potřeba spánku odhadnout.
Všichni nám nezávisle na sobě řekli totéž: jediné spolehlivé měřítko je, jak se cítíte po obědě. Pokud nepotřebujete v půl třetí kafe, abyste přežili odpoledne, spíte dost. Pokud ano, spíte málo — a je jedno, kolik hodin jste v posteli strávili.
Co věda opravdu ví (a co předstírá, že ví)
Studie CDC říká, že dospělý potřebuje 7–9 hodin. To je ale jen 95% interval pro populaci — konkrétní jedinec může být klidně na hranici. Důležitější než počet hodin je spánková efektivita (poměr času stráveného v posteli k době, kdy skutečně spíte) — ta by měla být nad 85 %.
Pokud potřebujete budík, abyste se ráno probudili, pravděpodobně spíte málo. Pokud se ale budík nespustí a vy se stejně probudíte 20 minut předtím, jste v pořádku.
— MUDr. Eva Horová, Spánková laboratoř VFN Praha
1) Usínáte pod 20 minut? (ano = ok) — 2) Budíte se v noci víc než 2×? (ne = ok) — 3) Potřebujete o víkendu dohnat víc než 1 hodinu? (ne = ok). Pokud 2/3 ano, spíte dost.
Co se v ordinacích opravdu řeší
Většina pacientů, kteří přijdou s tím, že málo spí, má podle sedmi našich zdrojů stejný problém: světlo po 22. hodině. Ne obsah telefonu, ale jas obrazovky. Druhý nejčastější problém je jídlo po 20. hodině — nejen, co jíte, ale že jíte.
