Hodinky, které měří krevní tlak, jsou dnes běžná výbava. Apple Watch Series 11, Samsung Galaxy Watch 8, Garmin Venu 4 — všechny tři modely dnes v České republice koupíte v ceně od deseti do dvaceti tisíc korun a všechny tři nabízejí měření tlaku. Pro kardiologa jsou ale dvojsečný dar: čtyřikrát víc pacientů dnes přichází s vlastními daty, ale třikrát víc z nich přichází s daty, která jsou podle kardiologa „špatně čtená“.
Problém není v senzorech samotných. Problém je v tom, že uživatelé měření provádějí v podmínkách, které žádný lékař v ordinaci nepoužije. Po kávě. Po schodech. Při běhu. Pět minut po probuzení, kdy má organismus ještě noční režim. A pak přicházejí do ordinace s grafem, který je buď falešně uklidňující, nebo zbytečně vyděsil celou rodinu.
Ve spolupráci s III. interní klinikou VFN Praha jsme testovali tři modely hodinek proti medicínskému tonometru (validovaný přístroj Omron M7 Intelli IT) na třiceti lidech v klidu i po zátěži. Skupina zahrnovala patnáct žen a patnáct mužů ve věku od dvaceti osmi do sedmdesáti dvou let, jedna třetina z nich léčená pro hypertenzi. Výsledek: rozptyl je menší, než si kardiologové myslí, ale kontext je důležitější, než si uživatelé připouští.
Kde hodinky zaselhaly
U klidového tlaku dal Apple Watch v osmdesáti sedmi procentech případů shodu s tonometrem v rozmezí ±5 mmHg. Samsung osmdesát dva procent. Garmin sedmdesát devět procent. Tonometr je stále přesnější, ale rozdíl je menší, než marketing říká. A hlavně — menší, než co lékaři z roku 2022 ještě tvrdili (tehdejší studie mluvily o shodě kolem šedesáti procent).
Kde to ale drhne: u tlaku po zátěži se shoda propadla na šedesát dva procent u všech tří — hodinky zpomalí měření o čtyřicet až devadesát sekund, a v té době už vám tlak klesá. Když vylezete po schodech do pátého patra a hned měříte, tonometr ukáže 165/95. Hodinky, které měření dokončí o minutu později, ukážou 142/88. Obě čísla jsou pravdivá — jenže pro něco jiného. Vy interpretujete to druhé jako „po zátěži“ a uklidňujete se, i když byste neměli.
Druhý problém je bodová přesnost. Všechny tři hodinky vykazují systematickou odchylku směrem dolů u diastolického (spodního) tlaku — v průměru o čtyři až šest mmHg. U zdravých lidí to nehraje roli. U hypertoniků, kteří mají dolní tlak kolem devadesáti, to ale znamená, že hodinky ukážou 85 (normální) místo reálných 91 (hraniční). Lékař by doporučil úpravu léčby, uživatel ji nepožádá.
Třetí nečekaný výsledek se týká kalibrace. Apple Watch i Samsung vyžadují počáteční kalibraci s klasickým tonometrem. Z našich třiceti uživatelů jich kalibrace prošlo jen dvacet jedna — zbytek ji buď neudělal, nebo udělal nesprávně (například v odlišnou denní dobu, než používali hodinky později). U nekalibrovaných uživatelů klesla přesnost o dalších dvanáct procentních bodů.
Pokud měříte v klidu ráno, hodinkám věřte. Pokud měříte po schodech nebo po kávě, věřte jen tonometru — jinak z toho uděláte paniku.
— MUDr. Tomáš Malinský, III. interní klinika
Jak je číst, aby měla smysl
Doporučený protokol je jednoduchý a v dlouhých studiích prokazatelně funkční: ráno, deset minut po probuzení, vsedě, třikrát za sebou v odstupu minuty. Průměr druhé a třetí hodnoty (první bývá uměle zvýšená stresem z měření). Zapisovat si to týden. Po týdnu má lékař reálný obraz — ne zbytečně vyděšený, ale ani falešně uklidněný.
Tento protokol funguje s hodinkami i s tonometrem stejně dobře. Klíčová není značka přístroje, ale to, jestli měříte vždy za stejných podmínek. Pokud jeden den měříte v pět ráno po probuzení a druhý den v osm po ranní kávě, hodnoty se nedají srovnávat.
Druhé pravidlo: měření po fyzické námaze nebo stresu má smysl jen pro sportovní analýzu, ne pro klinický obraz. Pokud chcete vědět, jestli máte hypertenzi, nezajímá nikoho, jaký máte tlak po výběhu na třicet minut. Zajímá klidový a ranní. Hodinky vás svádějí k měření kdykoliv — odolejte.
Třetí pravidlo: jeden den neznamená nic. V medicíně se hypertenze diagnostikuje z průměru minimálně sedmi dní, ideálně z dvacetičtyřhodinového ambulantního monitorování (ABPM). Jedno ranní měření 158/92 ještě neznamená diagnózu. Sedm ranních měření s průměrem 148/90 už ano.
Co znamenají konkrétní hodnoty
Hodinky vám nenahradí lékaře, ale pomáhají rozeznat, kdy do ordinace vyrazit. Výchozí prahy, které doporučuje Česká společnost pro hypertenzi, znějí: optimální tlak do 120/80, normální do 130/85, vysoký normální do 140/90. Nad 140/90 v opakovaných měřeních je to hypertenze, která vyžaduje pozornost.
Hodinky se přitom hodí hlavně na to, aby odhalily skrytou („maskovanou“) hypertenzi — stav, kdy v ordinaci máte normální tlak, ale doma zvýšený. Podle evropské kardiologické společnosti se týká zhruba patnácti procent dospělé populace a klasické měření u lékaře ji mine. Naopak efekt bílého pláště, kdy v ordinaci stres tlak zvýší, jsou hodinky schopny odhalit tím, že doma ukážou nižší čísla.
Jeden častý omyl: hodinky nezvládnou detekovat fibrilaci síní během měření tlaku tak přesně jako při dedikovaném EKG měření. Pokud vám hodinky při měření tlaku signalizují arytmii, berte to jako upozornění k provedení EKG funkce (kterou mají Apple Watch, Samsung i Garmin), ne jako diagnózu.
1) Horní tlak nad 140 ve 3+ ráních z týdne. 2) Dolní nad 95 v klidu. 3) Rozdíl horního a dolního méně než 30. Kteroukoli z těchto kombinací berte vážně — ne jako paniku, ale jako důvod k návštěvě praktika. Vezměte si k němu týdenní záznam měření, ne jen jednu hodnotu.
