Úpal, úžeh a dehydratace: jak je poznat a co dělat

Třicet stupňů ve stínu, dítě na pískovišti, babička na zahradě, řidič v koloně na dálnici. Přehřátí se nestává jen na pláži u moře a často začíná nenápadně: bolestí hlavy, únavou a tím, že člověk „prostě něco necítí“. Tenhle text vysvětluje, jak se liší úpal, úžeh a dehydratace, podle čeho poznat, že jde o vážnou věc, a co udělat v prvních minutách, než přijede záchranka. Není náhradou lékaře, jen stručným návodem, který se vejde do hlavy.

Úpal, úžeh a dehydratace: tři různé věci, často najednou

Názvy se v běžné řeči míchají, a čeští autoři je dokonce občas prohazují. Zdravotnické a první pomocné materiály se ale shodují na tomhle rozlišení:

• Úžeh vzniká, když slunce dlouho působí přímo na nechráněnou hlavu a zátylek. Podráždí se mozek a jeho obaly. Příznaky se mohou objevit až po několika hodinách.
• Úpal je přehřátí celého těla. Slunce k němu nepotřebuje: stačí dusné auto, nevětraný byt pod střechou nebo těžká práce v horku. Selhává regulace tělesné teploty a může být ohrožen život.
• Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Sama o sobě ještě není úpal, ale přehřátí výrazně urychluje a zhoršuje.

Pro první pomoc je nejdůležitější tohle: postup je u úpalu i úžehu prakticky stejný, takže nemusíte na místě přemýšlet, jak se stav jmenuje. Důležité je poznat, jak je člověk na tom.

Jak poznat lehčí přehřátí

Lehčí stav se obvykle hlásí několika signály najednou:

• bolest hlavy, malátnost, únava,
• žízeň a sucho v ústech,
• nevolnost, případně zvracení,
• zarudlá kůže, u úžehu často i spálený obličej a krk,
• zvýšená teplota,
• točení hlavy, případně mdloba při postavení.

Malé děti to neumějí říct. Vypadají skleslé, jsou podrážděné nebo naopak apatické, mají suché rty a méně močí. U seniorů se přehřátí může skrývat za zmateností nebo neobvyklou ospalostí.

Varovné příznaky: kdy nečekat a volat 155

Pokud se objeví některý z následujících příznaků, nejde o pohodlné „posadit ve stínu a počkat“. Volejte tísňovou linku 155 (případně 112):

• ztráta vědomí nebo poruchy vědomí, zmatenost, nesrozumitelná řeč,
• křeče,
• velmi vysoká teplota, kolem 40 °C a víc, s horkou a suchou kůží, kdy se člověk přestal potit,
• abnormální nebo velmi rychlé dýchání,
• zvracení, které se nedá zastavit, takže člověk nemůže pít,
• zhoršování stavu i po přesunu do chladu a začátku ochlazování.

Když nejste jistí, volat je správně. Dispečer vás provede telefonicky a vyhodnotí, zda vyslat posádku. Záchranná služba má také mobilní aplikaci Záchranka, která umí při zavolání poslat polohu.

První pomoc krok za krokem

1. Pryč z horka. Přesuňte postiženého do stínu, nejlépe do chladné, větrané místnosti nebo klimatizovaného auta.
2. Uvolněte oblečení. Sundejte zbytečné vrstvy, uvolněte límec a pásek, u dítěte svlékněte na spodní prádlo.
3. Uložte ho. Při vědomí ho posaďte nebo položte, u lehčích potíží s mírně zvednutýma nohama. Při mdlobě to podpoří prokrvení mozku.
4. Ochlazujte postupně. Vlažné až chladné obklady na čelo, krk, do podpaží a třísel, případně vlažná sprcha nebo namočené prostěradlo. Pomáhá i ovívání nebo ventilátor. Vyhněte se ledové vodě a ledu přímo na kůži: prudké ochlazení není žádoucí a u dětí hrozí podchlazení.
5. Pití po malých doušcích. Chladnější, ne ledová voda, minerálka nebo slabý čaj. Iontový nápoj je vhodný jako doplněk. Alkohol nikdy.
6. Zůstaňte s ním. Sledujte, jak reaguje, jestli mluví srozumitelně, jak dýchá. Stav se může během minut změnit.

Pokud je člověk v bezvědomí, ale dýchá, uložte ho do zotavovací polohy, volejte 155 a chlaďte dál. Pokud nedýchá, začněte s resuscitací podle pokynů dispečera.

Co dělat nemá smysl a co škodí

• Nutit pít velké množství najednou. Při nevolnosti se to vrátí. Po doušcích a často.
• Dávat alkohol „na postavení na nohy“. Nikdy se nedává, ani jako doušek na uklidnění.
• Ledová sprcha. Šok z chladu zatíží oběh, hlavně u dětí a seniorů.
• Nechat nemocného samotného, protože „to odejde“. U úpalu se může stav rychle zhoršit.
• Chladit bez ohledu na reakci. U dětí sledujte barvu prstů a rtů. Když modrají nebo se dítě třese, s ochlazováním přestaňte a zavolejte lékaře.

Dehydratace: pijte dřív, než přijde žízeň

Žízeň je opožděný signál. Když se objeví, tělo už má tekutin méně, než by mělo. Prakticky:

• v horkých dnech pijte průběžně po malých množstvích, i když se vám nechce,
• barva moči je jednoduchý ukazatel: světlá znamená dost tekutin, tmavá žlutá až oranžová znamená málo,
• při delším pocení, práci na zahradě nebo sportu přidejte minerály (minerálka, iontový nápoj, jídlo se špetkou soli),
• na cesty s dětmi si připravte lahev už do auta, v koloně se k pití hůř dostanete.

Varovné signály dehydratace: suchá ústa, tmavá a málo moči, závrať, bolest hlavy, únava. U dětí navíc plač bez slz a výrazně méně mokrých plen, u kojenců propadlé temeno hlavy. To už patří k lékaři.

Kdo je v horku nejohroženější

Nejzranitelnější jsou skupiny, které hůř regulují teplotu nebo hůř vnímají žízeň:

• kojenci a malé děti, jejichž termoregulace ještě není zralá,
• senioři, u nichž bývá žízeň slabší a k tomu často užívají léky ovlivňující hospodaření s tekutinami,
• těhotné a kojící ženy,
• chronicky nemocní, například lidé se srdečním onemocněním nebo astmatem,
• lidé pracující venku a sportovci při zátěži v poledne.

Nikdy nenechávejte dítě ani zvíře v zaparkovaném autě, ani „jen na chviličku“. Vnitřek vozu se na slunci zahřeje rychleji než okolní vzduch, a to velmi výrazně.

Jak se přehřátí vyhnout

• Mezi 12. a 15. hodinou omezte pobyt na přímém slunci a fyzickou námahu.
• Noste lehké, světlé a volné oblečení, pokrývku hlavy a sluneční brýle.
• Doma přes den zastiňte okna zvenku nebo žaluziemi, večer a ráno intenzivně větrejte. O tom, jak velký rozdíl dělá zastínění, píšeme v textu o venkovním stínění oken.
• Po vydatné noci v horku je tělo unavené. Pomůže, když se dostatečně vyspíte, jak vysvětluje článek o spánku jako nejlevnějším léku.
• Pohyb v horku nemusíte vzdát, jen ho přesuňte na ráno nebo večer. Kolik chůze má smysl, rozebírá text o 10 tisících kroků.

Co mít po ruce na cesty a výlety

Přehřátí se snadno předejde drobnostmi, které zabalíte za minutu:

• víc vody, než čekáte, že vypijete, na delší výlet i na dálnici,
• čepici nebo šátek pro každého, hlavně pro děti,
• kapesník nebo ručník, který lze namočit a přiložit na krk,
• v telefonu nainstalovanou aplikaci Záchranka a uložené číslo 155, případně 112,
• u dětí a seniorů raději kratší úseky mezi zastávkami ve stínu než jedna dlouhá trasa.

Na kolonu na dálnici si vezměte i plán B: pokud přestane fungovat klimatizace a auto stojí, otevřete okna, vystupte do stínu u krajnice mimo jízdní pruhy a hlídejte, kdo z posádky se nejdřív cítí špatně. Bývá to dítě vzadu nebo nejstarší pasažér.

Časté otázky

Je rozdíl v první pomoci mezi úpalem a úžehem?

V základu ne. U obou pomáhá stín nebo chladná místnost, postupné ochlazování a pití po doušcích. Rozdíl je hlavně ve vážnosti: úpal může být život ohrožující, a proto se u něj nesmí váhat s voláním 155.

Může se úžeh projevit až večer?

Ano. Příznaky úžehu, třeba bolest hlavy, nevolnost a horečka, se mohou objevit až několik hodin po pobytu na slunci. Pokud se přidá ztuhlá šíje, zmatenost nebo zvracení, kontaktujte lékaře nebo záchranku.

Mám dát dítěti s přehřátím lék na horečku?

Přehřátí není infekce, proto nejsou léky na horečku základem první pomoci. Hlavní je ochlazení a pití. Dávkování léků u dětí vždy konzultujte s lékařem nebo lékárníkem.

Kolik mám pít v horku?

Pevné číslo pro všechny neexistuje, záleží na váze, zátěži a zdraví. Praktické pravidlo: pít průběžně, sledovat barvu moči a nečekat na žízeň. Lidé s onemocněním srdce nebo ledvin, kteří mají omezený příjem tekutin, se mají poradit s lékařem.

Kdy jít místo záchranky k lékaři?

Když příznaky lehčího přehřátí neodezní během několika hodin po ochlazení a pití, nebo se opakují, objednejte se k praktickému lékaři. Náhlé zhoršení je ale případ pro 155.

Text je obecná informace o první pomoci, ne lékařská rada. Při potížích se obraťte na lékaře.