Plavecký maraton na přehradě: záložní napájení časomíry a záchranky

Plavecký maraton na přehradě potřebuje nepřetržitý proud pro časomíru, ozvučení i zázemí záchranné služby, i když se koná mimo dosah sítě.

Plavecký maraton na přehradě: záložní napájení časomíry a záchranky

Plavecký maraton na přehradě se pořadatelům na papíru počítá v kilometrech trati a startovních vlnách. V praxi ale rozhoduje kabel, který vede od zdroje k prvnímu rozvaděči. Přehrady a nádrže se pro dálkové plavání vybírají kvůli dostatečně dlouhé rovné trati a klidné hladině bez lodního provozu, a právě proto bývá start na louce, u mola nebo na kempové pláži bez trvalé přípojky. Nejbližší zásuvka je často jen v restauraci nebo v recepci kempu o kus dál, kam by natažený prodlužovací kabel na celý den akce nestačil, a přesto tam musí od rána do vyhlášení výsledků fungovat časomíra, ozvučení i stan záchranné služby.

Co všechno běží od startu do vyhlášení

Časomíra na otevřené vodě obvykle stojí na čtečkách čipů v bráně startu a cíle, propojených s počítačem, který výsledky zpracovává průběžně a posílá je na tabuli s pořadím pro diváky na břehu. Vedle toho jede ozvučení: startovní gong nebo siréna pro každou vlnu plavců, hlášení pro účastníky na hladině i komentář pro diváky, který běží nepřetržitě po celou dobu závodu. Rozhodčí a organizátoři potřebují wifi router nebo mobilní hotspot pro přenos výsledků, tiskárnu na startovní listiny a diplomy a nabíječky vysílaček, kterými se domlouvají bezpečnostní čluny s velitelstvím na břehu. Žádná z těchto zátěží není sama o sobě velká, součet ale musí běžet nepřetržitě od prvního startu do vyhlášení výsledků, klidně šest až osm hodin v kuse, a to bez ohledu na počasí nebo na to, jak dlouho poslední vlna plave.

Zázemí záchranné služby u vody

Vybavení stanu zdravotnické služby na takové akci zahrnuje defibrilátor na nabíjení, chladicí box na léky, které nesmí přes den na slunci ztratit účinnost, a vysílačky, kterými zdravotníci komunikují s hlídkujícími čluny na hladině. Pokud je start naplánovaný na svítání kvůli chladnější vodě, přidává se osvětlení zázemí ještě před rozedněním. U delších tratí na chladnější vodě navíc bývá u cíle ohřívací stan s topidly pro plavce, kteří vodu opouštějí podchlazení a potřebují se rychle zahřát dřív, než je převezme zdravotník k vyšetření. Tady se organizátor nemůže spolehnout na to, že proud prostě poteče. Pokud výpadek přijde uprostřed závodu, kdy je ve vodě několik desítek plavců, zázemí záchranky musí fungovat bez ohledu na to, co se děje se zbytkem akce, a proto se jeho okruh na rozvaděči obvykle jistí zvlášť od ostatních spotřebičů.

Kabelový vývod od modré elektrocentrály vedoucí ke stanu zdravotnické služby u přehrady.

Jak se počítá výkon na akci mimo síť

Přesný součet příkonu časomíry, ozvučení, zázemí rozhodčích, ohřívacího stanu a stanu záchranné služby se akci od akce liší, ale proud musí být stabilní a dostatečně dimenzovaný po celou dobu závodu, i s rezervou na rozběhové špičky. Právě proto pořadatelé po vlastním drobném zdroji nesahají. Levnější motorgenerátory bez regulace napětí mívají kolísavý výstup a na takové kolísání může citlivá elektronika čteček čipů nebo notebooku s výsledkovým systémem reagovat chybou nebo výpadkem, což se u závodu, který se neopakuje, dodatečně opravit nedá. K tomu se přičítá rozběhový proud kompresoru v mobilní ledničce na léky, který si na okamžik řekne o víc, než kolik sám běžně odebírá, a zdroj musí tento nárazový odběr ustát vedle všeho ostatního, co už jede.

Proto se organizátoři sportovních akcí mimo dosah sítě obracejí na pronájem velké elektrocentrály místo vlastní malé centrály. I nejmenší stroj z profesionální flotily o výkonu 15 kVA má regulovaný výstup a rezervu, která pokryje součet všech stanů najednou, a navíc jde o třífázový stroj, na který se dá bez ztráty napětí připojit rozvaděč vzdálenější od zdroje, než by uneslo prodlužování z jedné domácí zásuvky. Pro akci, která se koná jednou nebo párkrát za sezónu, navíc pořadatel nemusí řešit servis, revize ani skladování stroje mezi ročníky, což se u pronájmu na jeden den řeší za něj.

Kabeláž u vody

Bezpečné napájení u vody vyžaduje i správně vedené kabely a rozvaděč. Rozvaděč patří dál od břehu než stan se zázemím, kabely vedou mimo trasu, kudy bosí plavci procházejí ke startu, a obvod, ze kterého jede vybavení u vody, má proudový chránič, který ho při poruše odpojí dřív, než se stane cokoli vážného. Prodlužovací kabely se u vody nikdy nenechávají ležet v louži, ve vysoké trávě ani v ranní rose, která do startu stejně neuschne, a spoje mezi jednotlivými kabely patří na zvýšené místo.

Plánování napájení takové akce zahrnuje i to, kde rozvaděč stojí, kudy vedou kabely a kdo na místě hlídá, že proud poteče od prvního startu až po vyhlášení posledního výsledku.

Sdílet článek: