Datacentrum, ve kterém běží bankovní aplikace, e-shopy nebo firemní cloudové služby, počítá s nepřetržitým napájením 24 hodin denně, celý rok. Přesto právě datacentra jako celá kategorie patří mezi provozy, které si na začátku podzimu samy a naplánovaně přeruší dodávku ze sítě. Důvodem je záložní zdroj. Agregát, který má v okamžiku výpadku převzít celou serverovnu, musí prokázat, že to skutečně zvládne, ne až ve chvíli, kdy na tom závisí reálný provoz.
Proč se test plánuje na podzim, ne v létě nebo v zimě
Termín testu není náhoda. Motorová nafta se v Česku podle normy ČSN EN 590 dělí na 3 třídy podle teploty, do které zůstává filtrovatelná: letní třída B platí do 30. září, přechodová třída D od 1. října do 15. listopadu a plnohodnotná zimní třída F až od 16. listopadu. Zátěžový test na začátku září tak probíhá ještě na letní naftě, a pokud ukáže, že palivo v nádrži je potřeba před zimou vyměnit nebo doplnit, zbývá na to čas ještě před příchodem prvních mrazů.
Druhý důvod je provozní. Přes léto běží chlazení serverovny na hranici svých možností kvůli venkovním teplotám, takže by agregát v případě reálného výpadku musel okamžitě táhnout nejvyšší možnou zátěž. Na podzim chladicí zátěž mírně klesá a zůstává čas opravit cokoliv, co test odhalí, dřív než přijdou mrazivé dny s vyšším odběrem na vytápění a vyšším rizikem výpadků způsobených větrem a námrazou na vedení.
Zkoušku nemá smysl přesouvat ani hlouběji do zimy. Práce na venkovním kontejnerovém stroji v mrazu trvá déle a případnou opravu by pak bylo potřeba řešit přesně v období, kdy je riziko skutečného výpadku sítě nejvyšší. Mírné zářijové počasí naproti tomu dovolí testovat v klidu po dobu několika hodin, bez dalších komplikací, které mráz práci na venkovním stroji obvykle přidává.
Co takový test u datacentra skutečně prověří
Zkouška naprázdno, při které motor jen naskočí a chvíli běží bez zátěže, o skutečné záloze mnoho neřekne. Tam, kde má datacentrum vlastní rezervu výkonu, jdou technici jinou cestou: přepnou reálný provoz serverovny na agregát, ne na uměle namodelovanou zátěž, a sledují, jestli napětí a frekvence zůstávají v toleranci po celou dobu, kdy stroj táhne servery, chlazení, osvětlení i zabezpečení najednou.
Tam, kde je záloha postavená na víc paralelně spojených strojích, zkouška zároveň ověří jejich synchronizaci: jeden stroj se odstaví, jako by šel na servis, a zbytek sestavy musí převzít jeho podíl zátěže bez výkyvu napětí. Menší provozy, které vlastní takovou rezervu nemají, si na dobu zkoušky můžou navíc sáhnout po náhradním pronájmu elektrocentrál, aby zůstaly kryté i v nepravděpodobném případě, že by vlastní stroj během testu selhal.
Zkouška se považuje za úspěšnou jen tehdy, když přechod na agregát i zpět na síť proběhne bez viditelného výpadku na straně serverů: aplikace a databáze ho mají zaznamenat nanejvýš jako krátký výkyv napájení, ne jako restart. Právě tahle část bývá pro provozní tým citlivější než samotný běh agregátu, protože ukazuje, jestli je celý řetězec od rozvaděče po server skutečně bez slabého místa.
Jak testovací den probíhá
Termín se domlouvá týdny dopředu a provozní tým o něm ví přesně, protože jde o řízené a předem naplánované přerušení. Vybírá se okno s nejnižším provozem, obvykle brzy ráno nebo o víkendu, a upozornění na test dostávají všechny týmy, které provoz sledují, a zveřejní se i obvyklá informace na veřejné statusové stránce, aby případný krátký výkyv nikdo nepovažoval za skutečnou poruchu. Technici provozovatele u rozvaděče a agregátu sledují průběh na tabletu: napětí, frekvenci, teplotu chladicí kapaliny a výfukových plynů i tlak oleje.
Po odpojení sítě musí automatický spínač zaregistrovat výpadek, agregát nastartovat a převzít zátěž ještě předtím, než se vyčerpá kapacita baterií v UPS. Samotný běh na agregátu pak trvá déle než jen pár minut, protože teprve delší souvislý provoz ukáže skutečnou spotřebu paliva za hodinu a chování stroje po zahřátí na provozní teplotu. Z naměřených čísel se pak dopočítá, na kolik hodin běhu vystačí palivo v nádrži, a podle toho se plánuje doplňování před zimou. Na konci zkoušky vzniká písemný protokol s naměřenými hodnotami, který slouží jako podklad pro případný servis stroje nebo úpravu kapacity před další sezonou.
Co test odhalí, než přijde zima
Agregát, který většinu roku stojí připravený a naskočí jen na krátký test naprázdno, se prakticky nezahřeje na provozní teplotu. Nespálené palivo pak zanechává zbytky ve spalovacím prostoru a výfuku, které při skutečném dlouhém běhu snižují výkon stroje právě tehdy, kdy ho serverovna potřebuje na sto procent. Hodiny běhu pod plnou zátěží tyhle usazeniny odstraní a zároveň ukážou, jestli motor dosahuje jmenovitého výkonu bez přehřívání.
Zkouška odhalí i drobnosti, které se naprázdno neprojeví: pomalejší reakci automatického spínače, kolísání napětí při přepnutí mezi stroji v paralelní sestavě nebo palivový filtr, který si říká o výměnu. Takovou závadu je snazší opravit v září, na letní naftě a v klidném provozu, než ji řešit uprostřed zimní noci, kdy na síti napadl led a záloha drží servery v chodu sama. Podzimní test tak dává datacentru měsíce náskoku před obdobím, kdy na záložním zdroji bude nejvíc záležet.
