Když si u bankomatu vyberete hotovost nebo zaplatíte kartou v obchodě, stojí za tím datové centrum, které musí běžet bez jediné sekundy přestávky. Bankovní systémy, platební brány a páteřní sítě nemají takzvaný klidový režim. Každý výpadek se okamžitě promítne do zastavených transakcí, nedostupných služeb a v krajním případě i do důvěry, kterou je pak těžké získat zpět.
Provozovatelé datových center proto budují napájení v několika vrstvách. Síť distributora, baterie v UPS pro překlenutí prvních okamžiků a velké dieselové agregáty pro dlouhý běh, dokud se síť nevrátí nebo dokud se nedá situace jinak vyřešit. Právě velký agregát je vrstva, která rozhoduje o tom, jestli centrum vydrží minuty, nebo celé hodiny.
Proč baterie samy nestačí
UPS s bateriemi udrží serverovnu naživu typicky v řádu minut. Jejich úkol je překlenout okamžik mezi výpadkem sítě a náběhem generátoru, ne nahradit ho. Jakmile by se odstávka protáhla, baterie se vyčerpají a bez velkého zdroje by centrum spadlo. Proto je dieselová centrála v této architektuře nepostradatelná. Nastartuje, převezme zátěž a drží provoz tak dlouho, jak je potřeba, klidně i s doplňováním paliva za chodu.
Pro datové centrum nejde o malé výkony. Servery, chlazení, které musí odvádět obrovské množství tepla, a podpůrná infrastruktura se snadno sečtou na stovky kVA. Velké stroje v rozsahu od 200 do 700 kVA, případně i víc, jsou tu standardem. A protože samotné chlazení odebírá srovnatelně mnoho energie jako servery samy, je nutné s ním v dimenzování počítat. Vypnout klimatizaci, aby zbyl výkon na servery, není možnost.
Redundance N+1 a paralelní chod
Kritické provozy se nespoléhají na jediný stroj. Princip redundance N+1 znamená, že kromě agregátů potřebných pro plnou zátěž je k dispozici ještě jeden navíc. Když jeden vypadne nebo se odstaví na servis, ostatní pokryjí provoz bez výpadku. Tahle filozofie je v bankovním prostředí samozřejmostí, protože jediný bod selhání je tu nepřijatelný.
Velké stroje lze pro tento účel provozovat paralelně. Řídicí systém synchronizuje jejich napětí a frekvenci, rozdělí mezi ně zátěž a podle aktuálního odběru jednotky přidává nebo odpojuje. Z několika agregátů tak vznikne jeden velký, spolehlivý a zároveň redundantní zdroj. Při plánování takového řešení se vyplatí znát náklady předem. Přehledný ceník pronájmu velkých agregátů pomůže porovnat varianty a sestavit zálohu, která sedne na konkrétní zátěž i na dobu nasazení.
Rychlost dodavatele jako součást rizika
U kritické infrastruktury se zálohou nestačí jen vybrat správný stroj. Stejně důležité je, jak rychle ho dodavatel dokáže přivézt a zapojit, pokud nastane neočekávaná situace, třeba porucha vlastního stacionárního generátoru během odstávky. Schopnost dorazit s velkým agregátem na místo v řádu hodin a zapojit ho do připravené rozvodny je proto jedním z parametrů, podle kterých se partner vybírá.
S tím souvisí i dohled. Velké stroje v takovém nasazení hlásí provozní hodnoty průběžně, takže technik vidí stav v reálném čase a problém řeší dřív, než přeroste v výpadek. Pro provoz, kde se nepřetržitost počítá na devítky za desetinnou čárkou, je tahle průběžná kontrola samozřejmostí.
Plán, který se nesmí vyzkoušet poprvé naostro
Záložní napájení datového centra se navrhuje a testuje předem. Zátěžová zkouška ověří, že stroje skutečně utáhnou plnou zátěž, paralelní logika se odzkouší nanečisto a celý scénář přechodu na záložní zdroj se projde dřív, než přijde ostrá situace. Improvizace ve chvíli, kdy zhasne celé centrum, je to poslední, co si banka může dovolit.
Mít velký, správně dimenzovaný a redundantní zdroj připravený znamená, že výpadek sítě zůstane pro klienta neviditelný. A přesně o to v této branži jde. Nepřetržitost není nadstandard, ale základní podmínka provozu.
