Nová základnová stanice 5G v terénu často stojí celé měsíce předtím, než k ní dorazí vlastní elektrická přípojka. Operátoři každý rok rozšiřují pokrytí do míst, kam dosud nedosahovalo, na kopce, k okraji lesa nebo podél nové silnice, a stožár s technologií tam bývá hotový dřív než kabel od distributora. V mezidobí, které se počítá na měsíce, musí stanice přesto vysílat.
Proč vysílač nesmí zůstat bez proudu
Anténa na stožáru je jen viditelná část základnové stanice. Skutečnou zátěž tvoří rádiové jednotky a řídicí elektronika v technologické skříni nebo kontejneru u jeho paty, u větších lokalit i klimatizace, která běží celý rok, protože teplo z aktivních prvků vzniká nepřetržitě. Výpadek elektřiny odstaví najednou celou tuhle sestavu, anténu, elektroniku i klimatizaci.
Proto operátoři počítají s výpadkem elektřiny dopředu i u stanic, které trvalou přípojku už mají. Operátoři už dnes u vybraných lokalit pro potřeby krizového řízení státu deklarují připravenost udržet mobilní síť v provozu tři hodiny od výpadku elektřiny a Český telekomunikační úřad v návrhu podmínek k přezkumu přídělů ze srpna 2026 navrhuje tuto výdrž prodloužit na šest hodin. Baterie u paty stožáru na takové okno samy nestačí, na delší dobu musí nastoupit agregát s vlastní zásobou paliva.
U zcela nové stanice bez jakékoli přípojky jde stejná úvaha jen o krok dál. Zatímco u hotové stanice se s výpadkem počítá v řádu hodin, u nové stanice jsou měsíce bez trvalé přípojky dané od začátku a zdroj musí po celou tu dobu fungovat jako hlavní napájení.
Přípojka v terénu trvá měsíce
Nová elektrická přípojka v Česku vznikne za dva až tři měsíce, pokud je pozemek dobře připravený a kabel distributora vede blízko. V praxi se ale běžně počítá se třemi až osmi měsíci, a tam, kde musí distributor posílit síť nebo vést kabel přes několik pozemků, se doba může natáhnout až k roku.
Stožár pro novou základnovou stanici bývá právě tímhle komplikovanějším případem. Umísťuje se tam, kde je nejlepší výhled do okolí, tedy často na kopci nebo na okraji zástavby, kde poblíž nevede žádné vedení nízkého napětí a distributor musí přípojku teprve navrhnout a vybudovat. Stavební část stanice, stožár, technologická skříň i anténní systém, se dá připravit v řádu týdnů. Elektrická přípojka jde svým vlastním, mnohem pomalejším tempem a stavbu stanice nijak nezrychlí, i kdyby se na ni spěchalo sebevíc.
Jak vypadá dočasné napájení stanice
Po dobu, než přípojka vznikne, přebírá napájení mobilní dieselový agregát přistavený přímo k patě stožáru nebo k technologické skříni. Funguje tu jako jediný zdroj, na kterém stanice reálně vysílá celé týdny i měsíce, proto se vybírá s rezervou výkonu a se stálým přísunem paliva.
Příkon jedné moderní stanice s několika kmitočtovými pásmy se běžně pohybuje v řádu jednotek až nízkých desítek kilowattů podle počtu rádiových jednotek a toho, zda si lokalitu dělí víc operátorů. K tomu se přičítá klimatizace technologické skříně a osvětlení. Nejmenší stroje z flotily Valeonu začínají na 15 kVA a jsou kapotované na přívěsu, takže je lze dotáhnout i na místo bez zpevněné příjezdové cesty.
Volba výkonu vychází ze skutečně projektovaného odběru dané konfigurace. U stanice na hůř přístupném kopci se navíc počítá s objemem nádrže, aby dojezd mezi tankováními odpovídal intervalu, v jakém tam obsluha reálně dokáže dojet.
Dohled a palivo na kopci bez cesty
Stanice bez trvalé přípojky obvykle stojí i bez trvalé obsluhy. Dohled nad chodem agregátu se proto vyplatí kombinovat s dálkovým sledováním provozních hodnot a pravidelnými kontrolními jízdami, aby se nízká hladina paliva nebo odchylka v chodu motoru zachytila dřív, než se projeví na vysílání.
Dostupnost dodavatele hraje u odlehlé lokality větší roli než jinde. Tři depa, která pokrývají Prahu, Brno a Ostravu, umožňují reagovat na stanice po celé republice, pravidelně doplňovat palivo nebo stroj v případě potřeby vyměnit, aniž by provoz stanice musel čekat na dojezd z jediného vzdáleného skladu.
Poslední krok: přepnutí na trvalou přípojku bez výpadku
Jakmile distributor přípojku dokončí a stanici k ní připojí, přechod se řeší tak, aby vysílání nezaznamenalo ani krátký výpadek. Ze zdroje na trvalou síť se u citlivých provozů přepíná sfázováním, tedy sladěním kmitočtu a fáze obou zdrojů, než se zátěž bez přerušení přepne z jednoho na druhý. Agregát pak z místa odjíždí a stanice dál běží na přípojku, kterou měla od začátku v plánu.
Řešení, kdy stavba stanice běží napřed a elektřina dohání s několikaměsíčním zpožděním, je v terénu s omezenou dostupností sítě běžná praxe. Mobilní zdroj tu po celou dobu supluje běžnou přípojku a umožňuje, aby nová stanice vysílala od prvního dne bez ohledu na to, kdy trvalá přípojka skutečně dorazí.
