Pracovní pohovor: pět otázek, které přijdou vždy

Pohovory se liší podle oboru a firmy, ale několik otázek se vrací skoro vždy. Když si na ně předem připravíte odpovědi, které jsou pravdivé a podložené příkladem, přestane pohovor připomínat zkoušku. Zbude rozhovor dvou stran, které si chtějí zjistit, jestli si sednou.

Nejdřív si zjistěte, kam jdete

Většina přípravy se dá udělat za jedno odpoledne. Než začnete zkoušet odpovědi, projděte tyto body:

• Inzerát: podtrhněte tři až čtyři věci, které firma opravdu chce. K nim budete hledat příklady ze své praxe.
• Firma: přečtěte si její web, sekci o službách či produktech a aktuality. Stačí vědět, čím se zabývá, pro koho pracuje a jak velká zhruba je.
• Cesta: zjistěte, kde přesně pohovor bude, a spočítejte si dojezd s rezervou. Při online pohovoru vyzkoušejte předem odkaz, kameru a zvuk.
• Dokumenty: vezměte si životopis, poznámky a tužku. Pokud jste dostali pozvání s konkrétním časem a jménem, mějte je po ruce.
• Oblečení: čisté a upravené, o stupeň slavnostnější, než je běžné v dané firmě. Zeptat se na dress code předem není ostuda.

Pokud se vracíte po delší pauze, může se hodit i článek o návratu do práce po rodičovské.

Otázka 1: Řekněte nám něco o sobě

Tímto obvykle pohovor začíná a mnoho lidí na ni odpovídá vyprávěním od základní školy. Personalista přitom nechce životopis nahlas. Chce vědět, kdo jste profesně a proč jste tady.

Fungující stavba má tři kroky a trvá zhruba minutu:

1. Co děláte teď nebo co jste dělali naposledy.
2. V čem jste se za poslední roky nejvíc zlepšili nebo co jste zvládli.
3. Proč vás zajímá právě tato pozice.

Příklad: „Poslední čtyři roky pracuji jako asistentka obchodního oddělení v menší strojírenské firmě. Naučila jsem se vést zakázku od poptávky po fakturaci a zavedla jsem sdílenou tabulku, díky které jsme přestali ztrácet termíny. Vaše pozice mě láká, protože se zaměřuje na práci se stálými zákazníky, a to je část práce, která mě baví nejvíc.“

Otázka 2: Proč chcete pracovat právě u nás

Zde se ukáže, jestli jste si o firmě něco přečetli. Nejhorší odpověď je „hledám novou výzvu“, protože se hodí kamkoli. Lepší je spojit tři věci: co víte o firmě, co vás na práci opravdu zajímá a co z toho může mít firma.

Nemusíte nikoho chválit ani předstírat nadšení. Stačí konkrétní a pravdivý důvod: firma se zaměřuje na obor, který znáte, dojíždíte kratší cestou, chcete se naučit určitou technologii, nebo hledáte tým, kde se pracuje se zákazníky přímo. Pokud si důvod nedokážete vybavit, je to informace i pro vás samotné.

Otázka 3: Jaké jsou vaše silné a slabé stránky

U silných stránek platí jednoduché pravidlo: každé tvrzení doplňte situací. „Jsem pečlivý“ nic neříká. „Před odevzdáním vždy projdu smlouvu podle kontrolního seznamu a za poslední rok se mi vrátila jen jednou“ je věta, kterou si posluchač zapamatuje.

U slabých stránek nikdo nečeká, že přiznáte cokoli závažného, ale ani že řeknete „jsem perfekcionista“. Vyberte skutečnou drobnost, která vás neblokuje u práce, o kterou se ucházíte, a přidejte, co s ní děláte.

• Příklad vhodného typu: „Dřív jsem měl potíž delegovat a snažil jsem se všechno stihnout sám. Teď si na začátku týdne rozepíšu úkoly a předem řeknu, co potřebuji od kolegů.“
• Příklad nevhodného typu: slabina, která je přímo požadavkem inzerátu (například nesnesu telefonáty při pozici na zákaznické lince).

Otázka 4: Proč odcházíte, nebo proč jste odešel z minulé práce

Tady se posuzuje váš úsudek a způsob, jakým mluvíte o druhých. Držte se pravdy, ale volte, co vypíchnete. Kritika bývalého šéfa i kolegů, i když je oprávněná, působí na posluchače jako varování, že budete mluvit stejně i o nich.

Lépe zní věty zaměřené na to, co hledáte, než na to, co vám vadilo:

• „V minulé firmě jsem se dostal na strop svých možností, chci pracovat s větším týmem.“
• „Firma měnila zaměření a moje oddělení zaniklo. Hledal jsem podobnou pozici v oboru.“
• „Po delší pauze kvůli péči o rodinu se vracím do práce na plný úvazek.“

Mezeru v životopise nemusíte omlouvat ani vysvětlovat do detailu. Stačí jedna klidná věta a přechod k tomu, co umíte nyní.

Ohledně soukromí: zaměstnavatel smí podle zákoníku práce v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru vyžadovat jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy (§ 30 odst. 2). Otázka, která se práce netýká, není nutně zlomyslná, ale můžete ji zdvořile vrátit k tématu: „Ráda bych upřesnila, jak s tím souvisí pozice, o kterou se ucházím.“

Otázka 5: Jaké máte představy o platu

Tato otázka bývá nepříjemná, protože je cítit, že jakákoli odpověď může uškodit. Pomůže, když ji necháte hodně zakotvenou v datech:

1. Zjistěte si, jak se v inzerátech podobné pozice ve vašem regionu a oboru odměňují. Použijte víc zdrojů, ne jen jeden.
2. Rozmyslete si dolní hranici, pod kterou nepůjdete, a částku, která by vás těšila.
3. Odpovězte rozpětím, ne jedním číslem, a řekněte, že záleží také na celkových podmínkách: benefity, náplň práce, možnost práce z domova.

Příklad: „Při srovnání podobných pozic v regionu se pohybuji v rozpětí, které vám rád upřesním. Zároveň mi záleží na náplni práce a na tom, jak vypadá celý balíček. Můžete mi říct, s jakým rozpětím pozice počítáte vy?“ Druhá polovina je legitimní. Zaměstnavatel je povinen seznámit vás před uzavřením pracovní smlouvy s podmínkami odměňování (§ 31 zákoníku práce), takže se ptát na mzdu je normální.

Vaše vlastní otázky: na co se zeptat vy

Na konci pohovoru přijde věta „Máte nějaké otázky?“ a odpověď „ne“ působí, jako byste o práci nepřemýšleli. Připravte si tři až pět otázek a zapište je do poznámek, nikdo to nebude považovat za slabost.

• Jak bude vypadat můj první měsíc a kdo mě bude zaučovat?
• Podle čeho se hodnotí, že práce na této pozici dopadla dobře?
• S jakým týmem budu spolupracovat a kolik nás bude?
• Proč je pozice volná: jde o nové místo, nebo o náhradu?
• Jaké jsou další kroky výběrového řízení a kdy se ozvete?

Dotazy na dovolenou a benefity si klidně nechte na druhé kolo, pokud vám to přijde přirozenější. Podstatné je, aby otázky ukazovaly zájem o práci, ne jen o podmínky.

Po pohovoru

Hned po odchodu si zapište, na co se ptali, co se povedlo a co byste příště řekli jinak. Za pár týdnů to oceníte. Poděkování e-mailem v následujících dnech je vstřícné gesto a zároveň připomenutí, že o pozici stojíte. Stačí tři věty: děkuji za čas, zaujalo mě něco konkrétního z rozhovoru, těším se na další informace.

Pokud se firma neozve v termínu, který si stanovila, zeptejte se jednou zdvořile. Pak to nechte být a pokračujte v hledání. Jeden neúspěšný pohovor je zkušenost, ne posudek o vaší kvalitě.

Časté otázky

Kdy je vhodné přijít na pohovor?

Ideálně několik minut před domluveným časem. Příliš brzy naopak zbytečně zdržuje recepci nebo personalistu. Když máte čas navíc, počkejte venku nebo v kavárně a dovnitř vejděte krátce před začátkem.

Co když nevím odpověď na odborný dotaz?

Řekněte to. Nejlépe větou typu „S tímto jsem se přímo nesetkal, ale postupoval bych takto“ a popište, jak byste informaci dohledali. Vymýšlet si je horší než přiznat nevědomost, protože otázku lze snadno ověřit.

Mám nabídnout reference?

Pokud se ptají, ano. Nejdřív se ale kolegy či bývalého nadřízeného zeptejte, jestli s tím souhlasí, a předem jim řekněte, o jakou pozici jde.

Jak zvládnout trému?

Pomáhá nahlas si projít odpovědi před zrcadlem nebo s někým blízkým a pomalu dýchat před vstupem do místnosti. Trému lidé u pohovoru obvykle čekají, proto k ní přistupují s pochopením.

Musím na pohovoru odpovídat na osobní otázky?

Zaměstnavatel smí požadovat jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Když otázka míří mimo práci, můžete zdvořile odpovědět jen obecně nebo se vrátit k pozici.