Ve zprávách zazní, že inflace zpomalila, a vzápětí, že ceny přesto rostou dál. Obojí může být pravda, a právě tady se většina čtenářů ztrácí. Tenhle text vysvětluje, co inflace vlastně je, jak ji statistici měří a jak číst čísla, která zveřejňuje Český statistický úřad a Česká národní banka, aby z nich vyplynulo něco užitečného pro váš rozpočet.
Inflace je rychlost, ne výška cen
Inflace popisuje, o kolik procent se obecná cenová hladina změnila za určité období. Všimněte si slova „změnila“. Neříká, jak drahé věci jsou, ale jak rychle se zdražují. Česká wikipedie ji definuje jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období, což zároveň znamená pokles kupní síly peněz.
Z toho plynou tři pojmy, které se ve zprávách pletou:
- Inflace: ceny v průměru rostou.
- Dezinflace: ceny pořád rostou, ale pomaleji než dřív. Zpomalení inflace tedy neznamená, že zboží zlevňuje.
- Deflace: obecná cenová hladina klesá.
Na jednoduchém příkladu: nákup za 100 Kč stojí po roce 105 Kč, takže roční inflace je 5 procent. Když se v dalším roce zdraží o 3 procenta, inflace se zpomalila (dezinflace), ale nákup už stojí 108,15 Kč. Ceny nespadly zpátky na 100 Kč, jen přestaly stoupat tak rychle. Čísla jsou vymyšlená, slouží jen k tomu, aby byla vidět logika.
Proto se také po několika letech vyšší inflace nevrací ceny na původní úroveň. Jednou vzniklý růst zůstává v cenách zabudovaný. Mzdy a důchody na něj postupně reagují, ale s odstupem, a právě to lidé vnímají jako „všechno je dražší, než bývalo“.
Jak Český statistický úřad inflaci měří
Základem je index spotřebitelských cen. Podle metodiky ČSÚ sleduje relativní změny konečných cen zboží a služeb, které kupují domácnosti, včetně všech daní. Jde tedy o to, co skutečně platíte v obchodě nebo na složence, ne o cenu bez DPH.
Úřad ceny nezískává jedním způsobem. Podle popisu metodiky používá měsíční šetření cen zboží a služeb, týdenní hlášení cen pohonných hmot, měsíční šetření nájemného, scannerová data z maloobchodu, hlášení cen tržních služeb a administrativní data od Energetického regulačního úřadu. Scannerová data jsou údaje o skutečných prodejích z pokladen obchodů. ČSÚ od ledna 2026 ukončil časovou řadu průměrných cen potravin z terénního šetření, protože kvalita dat byla nižší než u scannerových dat.
Spotřební koš a váhy: proč nemá každá položka stejný vliv
Spotřební koš není nákupní košík jedné konkrétní domácnosti. Je to reprezentativní soubor zboží a služeb, které domácnosti běžně kupují, a statistici v něm sledují, jak se jejich ceny mění. Zdraží-li se pohlednice, na celkovém výsledku to nepoznáte. Zdraží-li se energie nebo nájem, poznáte to hned. Důvodem jsou váhy: každá skupina výdajů se do indexu započítává podle toho, jak velkou část výdajů domácností tvoří.
Váhy se nastavují podle skutečných výdajů domácností. ČSÚ v oznámení o změnách od ledna 2026 uvádí, že nové váhy vycházejí z výdajů domácností v roce 2024, upravených odhady za rok 2025. Zároveň úřad zavedl klasifikaci CZ-COICOP, která navazuje na pravidla Evropské unie, a nový bazický index, kde průměr roku 2025 odpovídá hodnotě 100. Vodné přesunul ze služeb mezi zboží, aby to odpovídalo metodice Eurostatu.
Uvedená změna ukazuje, že koš se nemění náhodně. Struktura spotřeby se vyvíjí a index se jí musí přizpůsobovat, jinak by měřil nákupy z minulosti.
Tři způsoby, jak ČSÚ udává míru inflace
Zprávy o inflaci se často liší jen tím, který ze tří údajů zrovna cituje. ČSÚ je definuje takto:
- Meziroční inflace: procentní změna cenové hladiny ve sledovaném měsíci proti stejnému měsíci předchozího roku. Je to nejčastěji citované číslo.
- Meziměsíční inflace: procentní změna proti předchozímu měsíci. Rychle reaguje na sezónní výkyvy, třeba na zdražení nebo zlevnění zeleniny.
- Průměrná roční inflace: procentní změna průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců proti průměru 12 měsíců předchozích.
Údaje se vždy vyjadřují v procentech. Každé z nich odpovídá na jinou otázku. Meziroční číslo říká, o kolik jsou ceny vyšší než před rokem. Meziměsíční ukazuje aktuální tah. Průměrná roční inflace se hodí na dlouhodobé srovnání, například při valorizaci nebo při vyjednávání smluv, které se odkazují na roční průměr.
Praktická rada: když se dočtete, že „inflace klesla“, ověřte si, které číslo zpráva myslí. Meziroční míra může klesnout, i když v posledním měsíci ceny vzrostly, protože se porovnává s měsícem před rokem, kdy mohl být růst větší.
Co říká inflační cíl České národní banky
ČNB usiluje o stabilní ceny. Podle jejích stránek je inflační cíl 2 procenta meziročního přírůstku indexu spotřebitelských cen, s tolerančním pásmem o šířce jednoho procentního bodu na obě strany, tedy od 1 do 3 procent. Cíl platí od roku 2010. ČNB ho popisuje jako základní kotvu měnové politiky, která podporuje cenovou stabilitu a usměrňuje inflační očekávání, a uvádí, že úroveň 2 procent odpovídá praxi vyspělých ekonomik.
Proč toleranční pásmo? Podle ČNB se skutečná inflace od cíle odchyluje hlavně kvůli nepředvídatelným šokům a snažit se ji vždy okamžitě srovnat s cílem by nebylo makroekonomicky smysluplné. Banka také nereaguje na přímé dopady nárazových změn mimo její vliv, například administrativních opatření nebo nabídkových šoků.
Pro domácnost z toho plyne jedna věc: cílem není nulová inflace. Mírný růst cen je záměr, ne porucha. Zásadní je, aby byl předvídatelný, protože se s ním dá počítat při plánování.
Proč se vaše osobní inflace může lišit od oficiální
Oficiální číslo je průměr přes celé domácnosti. Váš skutečný účet se od něj liší podle toho, na co utrácíte. Domácnost, které většinu výdajů tvoří nájem a energie, cítí zdražení bydlení mnohem silněji než domácnost, která bydlí ve vlastním a hodně cestuje. Rodina s dětmi má jiný koš než student a jiný než senior.
Vyplatí se udělat si vlastní přehled:
- Rozdělte výdaje za tři až šest měsíců do skupin: bydlení a energie, potraviny, doprava, zdraví, volný čas, ostatní.
- U každé skupiny si zapište částku dnes a před rokem, pokud ji z výpisů z účtu dohledáte.
- Porovnejte, které skupiny vám rostly nejvíc. Tam má smysl hledat úspory nebo lepší smlouvu.
Vést takový přehled vám pomůže některá z metod popsaných v textu o domácím rozpočtu po prázdninách. Kdo řeší, co s rezervou při rostoucích cenách, najde souvislosti také v článku o tom, proč spořicí účet s vysokým úrokem nemusí být tak dobrý obchod.
Jak číst zprávy o inflaci a co si z nich vzít
ČSÚ zveřejňuje předběžný odhad indexu spotřebitelských cen a po něm definitivní data. Zdrojem je web úřadu v sekci Inflace, spotřebitelské ceny. ČSÚ uvádí, že indexy se po zveřejnění dále neupravují. Číslo, které vidíte, tedy zůstává platné.
Při čtení zpráv pomáhají čtyři otázky:
- Které číslo je to? Meziroční, meziměsíční, nebo průměrná roční míra.
- Co táhne inflaci nahoru? Zprávy ČSÚ členěné podle skupin ukazují, zda jde o potraviny, bydlení, dopravu nebo něco jiného.
- Týká se to mého koše? Skupina, která zdražila nejvíc, se vás nemusí dotýkat.
- Je to trend, nebo výkyv? Jedno měsíční číslo bez souvislosti nic neříká.
Předpovědi inflace do budoucna berte s rezervou. Odhady se opírají o předpoklady, které se mohou změnit, a v tomto článku žádnou předpověď nenajdete záměrně. Pro plánování rozpočtu stačí vědět, že ceny obvykle rostou pomalu a že smlouvy a výdaje je rozumné jednou za rok projít.
Časté otázky
Znamená nižší inflace, že zboží zlevňuje?
Ne. Nižší inflace znamená, že ceny rostou pomaleji. Pokud ceny obecně klesají, jde o deflaci, což je jiný jev.
Proč se do inflace počítají i ceny věcí, které nekupuji?
Index měří průměrný koš domácností, ne váš osobní. Každá položka má váhu podle podílu na výdajích domácností. Vaše osobní zkušenost se proto může od oficiálního čísla lišit.
Odkud ČSÚ bere ceny?
Z více zdrojů: měsíčního šetření cen, týdenních hlášení cen pohonných hmot, šetření nájemného, scannerových dat z maloobchodu, hlášení cen tržních služeb a dat Energetického regulačního úřadu.
Jaký je inflační cíl ČNB?
Dvě procenta meziročního přírůstku indexu spotřebitelských cen s tolerancí jednoho procentního bodu na obě strany.
Jak se liší meziroční a průměrná roční inflace?
Meziroční porovnává jeden měsíc se stejným měsícem před rokem. Průměrná roční porovnává průměr posledních 12 měsíců s průměrem 12 měsíců předchozích.
