Slogan „účet zdarma“ najdete u většiny bank a téměř vždy má drobné písmo. Zdarma může být vedení účtu, zatímco karta, výběry z bankomatů jiných bank nebo papírové výpisy stojí peníze. Než se rozhodnete banku změnit, vyplatí se přesně vědět, za co vlastně platíte, a poznat, kdy je „nula“ opravdu nula.
Za co banky účtují
Poplatky se u běžného účtu skládají z několika samostatných položek. Ne každá banka účtuje všechny, ale tohle jsou místa, kde se peníze nejčastěji ztrácejí:
- Vedení účtu: pravidelná měsíční platba za samotné existování účtu.
- Platební karta: vydání karty, měsíční či roční poplatek za její vedení, případně poplatek za další nebo náhradní kartu.
- Výběry hotovosti: z bankomatů vlastní banky, z bankomatů jiných bank, v zahraničí, případně u pokladny na pobočce.
- Platby: tuzemské a zahraniční převody, trvalé příkazy, inkasa, okamžité platby. Liší se často podle toho, zda platbu zadáte sami v aplikaci, nebo ji obsluhuje pracovník.
- Výpisy a služby okolo: papírový výpis, zaslání dokumentů poštou, SMS upozornění nebo doplňkové služby, které se k účtu nabízejí.
Důležité je, že banka smí nabízet účet spolu s dalším zbožím nebo službou (například pojištěním), ale musí vám s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy sdělit, zda lze účet uzavřít i bez nich, a kolik které položky stojí (§ 198 zákona o platebním styku). Když vám tedy někdo říká, že bez pojištění „účet zdarma nebude“, ptejte se na cenu obou variant zvlášť.
Co znamená podmínka pro nulový poplatek
Nulový poplatek za vedení účtu je nejčastěji vázaný na nějakou podmínku. Konkrétní podoba se u každé banky a každého účtu liší, proto ji hledejte přímo v sazebníku nebo v produktových podmínkách. Nejčastěji jde o tyto typy podmínek:
- pravidelný příjem na účet nebo minimální objem příchozích plateb za měsíc,
- minimální počet plateb kartou za měsíc,
- věk nebo status majitele (student, dítě, mladý člověk do určité hranice),
- aktivní používání internetového bankovnictví nebo aplikace,
- uzavření dalšího produktu u téže banky.
Pak už stačí položit si tři otázky. Splním podmínku každý měsíc, i když mi například jednou vypadne příjem nebo budu na dovolené? Co se stane, když ji nesplním, tedy kolik zaplatím a od kdy? A platí nulový poplatek trvale, nebo jen první rok či několik měsíců? U akčních nabídek se poslední otázka snadno přehlédne.
Jak číst sazebník a předsmluvní informace
Sazebník poplatků bývá dlouhý a psaný jazykem, který nepomáhá. Zákon naštěstí banky nutí ke dvěma věcem, které vám čtení usnadní.
Za prvé, banka musí před uzavřením smlouvy o platebním účtu poskytnout předsmluvní informace o úplatě ke službám spojeným s účtem. Podle § 199 zákona č. 370/2017 Sb. je dává v samostatném dokumentu, musí je bezplatně zveřejnit na svém webu i v obchodních prostorách a bezplatně je poskytne každému, kdo o ně požádá. Dokument je psaný přehledně a v měně, ve které je účet veden.
Za druhé, banky mají povinnost používat jednotné označení služeb spojených s účtem (§ 197). Zákon počítá s tím, že se jednotné označení bude týkat 10 až 20 služeb, které jsou zpoplatněné alespoň u jednoho poskytovatele a které lidé v Česku nejvíc využívají nebo které je nejvíc stojí. Banka může používat i vlastní marketingové názvy, ale vedle nich musí uvést i to jednotné. Díky tomu porovnáte „vedení účtu“ u jedné banky s „vedením účtu“ u druhé, i když jim reklama říká jinak.
Při čtení sazebníku pomůže tahle tabulka: co hledat a na co se zeptat sami sebe.
| Položka | Na co se dívat |
|---|---|
| Vedení účtu | Zda je nula podmíněná, čím a co se platí při nesplnění podmínky |
| Karta | Poplatek za vydání i za měsíční či roční vedení, cena další nebo náhradní karty |
| Výběry z bankomatů | Kolik výběrů měsíčně je zdarma, cena výběru u jiných bank a v zahraničí |
| Platby a příkazy | Cena tuzemské, zahraniční a okamžité platby, trvalých příkazů a inkas podle toho, kudy je zadáte |
| Výpisy a upozornění | Cena papírového výpisu a SMS zpráv, elektronická varianta |
| Smluvní pokuty a úroky | Cena za přečerpání účtu a úrok z něj |
Spočítejte si, kolik vás účet opravdu stojí
Nejlepší podklad k rozhodování máte doma: přehled o úplatě za poskytnuté služby. Banka ho musí uživateli bezplatně poskytnout vždy do konce února za předchozí kalendářní rok, na žádost i v listinné podobě (§ 201). Najdete v něm u každé služby jednotkovou cenu, počet použití a celkovou částku, dále součet za všechny služby, úrokovou sazbu, kterou banka úročí zůstatek, a částku připsaných úroků. Případně také úrok z přečerpání a údaje o smluvních pokutách.
Přehled ukáže, za co jste skutečně platili, ne za co platit můžete. Klidně se stane, že největší položkou nebudou měsíční poplatky, ale opakované výběry z cizích bankomatů nebo zahraniční platby. Podobný pohled se hodí i u drobných měsíčních plateb obecně, o nichž píšeme v článku Jak se zbavit drahých služeb, aniž byste zvedli telefon.
Když nemáte přehled po ruce, projděte výpisy za pár měsíců a sečtěte řádky s poplatky. Pak porovnejte s nabídkou jiné banky: nesrovnávejte slogany, ale vlastní chování. Kdo vybírá hotovost dvakrát měsíčně u bankomatu své banky, potřebuje jiný účet než ten, kdo často platí v zahraničí. Ten druhý si může přečíst, na co dát pozor u plateb kartou v zahraničí.
Srovnávací weby: na co dát pozor
Pomoct může i srovnávač poplatků. Zákon (§ 202) ukládá provozovatelům srovnávacích stránek, aby umožnili bezplatné srovnání všech služeb s jednotným označením, řídili se předem zveřejněnými objektivními kritérii a uvedli datum poslední aktualizace. Informace musejí být aktualizované alespoň ke konci každého kalendářního čtvrtletí. Pokud srovnání nezahrnuje celý trh, musí to být uvedeno před výsledky. Před tím, než se řídíte pořadím na takovém webu, tedy zkontrolujte, kdy byl naposledy aktualizován a zda zahrnuje všechny banky, nebo jen část.
Ani nejlepší srovnávač ale za vás nevyhodnotí podmínky, které se vás týkají. Čísla si vždy ověřte v sazebníku vybrané banky.
Změna banky krok za krokem
Přechod k jiné bance je méně složitý, než se zdá, protože o většinu papírování se postará nová banka. Zákon to upravuje jako změnu platebního účtu (§ 203 až 208):
- Otevřete účet u nové banky. Nový poskytovatel s vámi uzavře smlouvu o platebním účtu a vy mu prostřednictvím formuláře sdělíte, u které banky účet dosud máte a co má nová banka zařídit.
- Ve formuláři určíte rozsah. Které trvalé příkazy a inkasa se mají přenést, od kdy má nová banka platby provádět, jakého dne se má převést zůstatek, zda má nová banka informovat plátce a příjemce a zda má být účet u staré banky zrušen.
- Ověření totožnosti. Nová banka vás musí ověřit. Když nedodáte potřebnou součinnost, považuje se to, jako byste o změnu nepožádali.
- Nová banka osloví tu starou. Do 5 pracovních dnů od chvíle, kdy jí sdělíte údaje, požádá starou banku o provedení potřebných úkonů.
- Stará banka předá informace. Do 5 pracovních dnů od žádosti předá nové bance údaje o trvalých příkazech, souhlasech s inkasem a pravidelných příchozích platbách za posledních 13 měsíců.
- Nová banka informuje plátce a příjemce. Do 2 pracovních dnů od obdržení informací pošle zaměstnavateli, pojišťovně a dalším, kdo vám pravidelně posílají peníze nebo strhávají inkasa, nové číslo účtu, pokud jste o to požádali.
- Převedení zůstatku a ukončení. Stará banka ke dni, který jste určili (nejdříve osmý pracovní den po žádosti nové banky), přestane provádět příchozí převody, trvalé příkazy a inkasa a převede zůstatek do nové banky.
Nový poskytovatel začne provádět vaše trvalé příkazy a inkasa v den, který určíte, nejdříve ale třetí pracovní den po obdržení informací od staré banky. Praktický závěr: počítejte s tím, že celý proces zabere více než týden, a nezavírejte starý účet ze dne na den.
K poplatkům: banky se s vámi mohou dohodnout, že za tyto služby budete platit, ale jen přiměřenou částku, která odpovídá jejich skutečným nákladům (§ 206). Dosavadní banka nesmí účtovat nic za předání informací o vašich příkazech a inkasech. Než formulář podepíšete, zeptejte se proto, zda se za změnu platí. Změnu banka nemusí provést, pokud se účty vedou v různých měnách (§ 208).
Rada na závěr postupu: první měsíc si nechte starý účet otevřený s malým zůstatkem a sledujte, zda vám na něj nepřichází nějaká zapomenutá platba nebo inkaso. Teprve pak jej zrušte.
Základní platební účet jako pojistka
Když vám banka běžný účet neotevře, zákon počítá s základním platebním účtem (§ 210 a další). Poskytovatel musí do 10 pracovních dnů od výzvy buď předložit návrh smlouvy, nebo odmítnout a sdělit důvod. Účet musí zahrnovat základní služby, například vedení, vklady a výběry hotovosti, úhrady, inkasa a debetní kartu, a za tyto služby smí banka účtovat nejvýše cenu odpovídající obvyklé ceně (§ 212 a 213). Není to účet pro každého: banka jej může odmítnout například tehdy, pokud už máte jiný účet u banky v Česku, který umožňuje čerpat tyto služby.
Časté otázky
Je účet zdarma opravdu zdarma?
Často je zdarma jen některá položka, nejčastěji vedení účtu, a to za splnění podmínek. Poplatky za kartu, výběry u cizích bankomatů nebo zahraniční platby se mohou účtovat zvlášť. Rozhodující je sazebník a předsmluvní informace o úplatě.
Kde zjistím, kolik jsem loni na poplatcích zaplatil?
V přehledu o úplatě za poskytnuté služby, který vám banka musí poskytnout vždy do konce února za předchozí rok. Je bezplatný a na žádost dostanete i tištěnou verzi.
Musím při změně banky obcházet zaměstnavatele a všechny, kdo mi posílají peníze?
Ne, pokud o to novou banku požádáte. Ve formuláři můžete určit, že má plátce a příjemce o novém účtu informovat ona. Pokud tuto službu nevyužijete, můžete si od nové banky vyžádat vzory sdělení a rozeslat je sami.
Můžu mít účty ve dvou bankách?
Ano, nic tomu nebrání. Dvě banky se hodí například jako záloha pro případ výpadku karty nebo aplikace, nebo když každá nabízí něco jiného. Jen pamatujte, že u každého účtu musíte hlídat podmínky pro nulový poplatek.
